Stanislav Starý

Datum narození : 2. 5. 1936, Místo narození : Praha

Datum umrtí : 8. 10. 2009

V roce 1950 se Stanislav Starý stal členem kobyliského Divadla Národní jednoty severočeské, později přejmenované na Loutkové divadlo Jiskra. Začínal jako jevištní technik, posléze pracoval jako osvětlovač, aby se nakonec stal oporou mluvičské sekce divadla. Kolem roku 1953 došlo postupně k významnému omlazení souboru. Když v roce 1957 zemřel vedoucí souboru dr. Hacker, poté, co se ve vedení souboru vystřídala řada členů, stal se Stanislav Starý principálem. Během své kariéry vytvořil řadu vynikajících hlasových rolí. Mezi nejvýznamnější patřily především: Dědeček v Míčkovi Flíčkovi, Král v Kocourovi v botách, Pytlík ve Ferdovi Mravenci, Rumcajse v Loupežníku Rumcajsovi, Pivoda ve stejnojmenné hře, Dědek v Perníkové chaloupce, Krbec ve Zvířátkách pana Krbce. Za svou činnost byl postupně v letech 1977, 1978, 1982, 1989, 1991, 1993, 2001 oceněn individuálními cenami.

Težký a smutný podzim roku 2009

Loutkářský soubor Jiskra churaví. Po kratičkém rozjezdu nové sezóny 2009-2010 kus spadlého stropu v hledišti divadla 7. září pravidelná představení zastavil. Nebylo tomu však dosti. V neděli 8. října churavění dosáhlo svého vrcholu. Zemřel Stanislav Starý, principál Jiskry, ve věku 73 let (nar. 2.5.1936).

Zatímco strop se poměrně brzo opraví a představení budou moci pokračovat, odchodu na věčnost zabránit nelze.

Stanislav Starý byl vpravdě renesanční člověk. Věnoval se modelování, výchově dětí, dokázal malovat i jinak výtvarničit. Dokázal ještě mnoho dalších věcí, ale ze všeho nejvíc ho přitahovalo divadlo. Hrál a režíroval divadelní texty Wericha a Voskovce, ne bez úspěchu. Hlavní jeho pozornost však směřovala k divadlu loutkovému, zvláště když se stal principálem loutkového divadla Jiskra v roce 1962. Loutky vodil, vyráběl, navrhoval scény, ale zvláštní dokonalosti dosáhl, když propůjčoval loutkám svůj hlas. Dokázal se vcítit do postavy, měl smysl pro humornou improvizaci, jako uměl jiný jen zcela výjimečně. V této své tvorbě dosáhl patrně profesionální úrovně.

Stále k nám budou promlouvat Dědeček v Malíkově Míčkovi Flíčkovi, Král v Hackerově Kocouru v botách, Šumař a Medvěd v Cinybulkově Pyšné base, Pytlík v Sekorově Ferdovi mravencovi, Křemílek a  Vochomůrka, Loupežník Rumcajs a pak zvláště Krbec ve Zvířátkách pana Krbce. Se svými diváky se žel pak rozloučil v roli moudrého Havrana v Havraní pohádce, slavíce 95. Výročí založení milované Jiskry. Je dobře, že některé postavy jsou navždy zachyceny na magnetofonovém či video pásku.

Když se po dlouhou dobu setkáváme s osobností, zdá se nám, že to nikdy nemůže přestat. žel, není tomu tak. Všechno musí jednou skončit, ale myšlenky, idee a dobré skutky mohou a musí pokračovat.

Stando, chybíš nám.